TĚSNÁ VÝHRA CHOTUTICE - KŠELY 1.2 (3:4)
Hezký start do nového týdne všem fotbalovým nadšencům. Než začneme komentovat naše poslední nedělní střetnutí, chtěl bych se omluvit Jirkovi Hamplovi. Jeho minulý hattrick nebyl první a já doufám, že ani ne poslední. V neděli jsme vyrazili na hřiště Chotutic, aktuálně posledního týmu naší tabulky. Všichni jsme věděli, že to nebude lehký zápas, protože Chotutice mají sice mizernou obranu, ale rychlý a úderný útok, o čemž jsme se přesvědčovali skoro celý zápas. Ze začátku zápasu jsme měli drtivou převahu. Hned z první vážnější akce se z dorážky prosadil Jirka Hampl, v tuto chvíli náš nejlepší střelec, 0:1. Tímto gólem jsme započali sérii neproměněných akcí, nevím už ani kolik jich bylo, ale minimálně dvě zahodil Jirka Hampl, stejně tak skončil Jarda Hampl, ten dělovkou napálil břevno domácí branky. Slibnou střeleckou příležitost měl i Martin Křivka, jeho střela ovšem směr do branky nenašla. Domácí tomu v obraně moc nedávali, ale jakmile šli do útoku, to byla jiná. Hned jakmile se přiblížili naší brance, pálili ostrými. Pěknou ranou se prezentoval kapitán domácích, jehož střela letěla k právě tyči, naštěstí jsem na ni měl dost času a vytěsnil jsem ji mimo tyče. Další jedovatou střelu vyslal na naši branku levý útočník, pecka to byla pořádná a krapánek zaštípala. Nicméně i přesto tyto šance jsme pořád byli ten lepší tým, který diktoval tempo a mohl již v prvním poločase rozhodnout, jen jsme svoje příležitosti nedokázali využít, což byla velká chyba. Domácí byli dopředu opravdu hodně aktivní a trestali každou naši chybu, minimálně šancí a v 39. minutě také gólem. Domácí využili naší nepozornosti a po rychlém úniku domácího kapitána bylo vyrovnáno, 1:1. K tomu, abych si připsal úspěšný zákrok, chybělo opravdu málo. Jak se říká „nedáš, dostaneš“. Naštěstí jsme šli téměř okamžitě do opětovného vedení. Nádherný pas Jirky Hampla úžasně umístil hlavou Jarda Hampl, 1:2. Za pár vteřin se šlo do šaten. V kabině jsme si řekli, že takto to hrát nemůžeme a je potřeba zajistit zadní řady a hlavně proměňovat šance. Hned v začátku druhého poločasu se nám to podařilo, Jarda Hampl utekl obrané řadě domácích a klasickým českým bodlem, zvýšil na 1:3. Zdálo se, že je to definitivní tečka za snahou domácích, ale opak byl pravdou. Domácí se bez zábran a myšlenek na obranu vrhli do útoku a snažili se snížit. Velmi dobrou šanci měli po faulu Míši Kaplana, z nařízené penalty se jim to naštěstí nepodařilo. Kapitán nezvládl svoji situaci a nasměroval míč na levou stranu a tam jsem si to pohlídal. Nicméně za chvíli se situace opakovala, tentokrát fauloval Jirka Pazderec, tentokrát domácí svou šanci zvládli a snížili. Uff, to nevypadalo dobře, zvlášť když naše obrana dělala velké chyby. Musím poznamenat, že jsme se nechali strhnout neochotou soupeře bránit a v některých momentech jsme vynechávali úplně základy…nechali jsme jednoho obránce na dva útočníky apod. Těchto situací jsem se docela bál. Naštěstí se nám za pár chviliček podařilo zvýšit na 2:4, z blízkosti se prosadil Zuky. Jenže tenhle zápas byl jako na houpačce. Domácí opět po naší hrubé chybě vyrovnali. Nevím, kde jsme měli celou pravou stranu, ale soupeř tam byl zcela sám, 3:4. Po tomto gólu už to bylo o vůli. Soupeř se snažil vyrovnat, my zdržovat. Chotutice hrozily zejména dlouhými auty, která lítaly naším vápnem zprava i zleva. Bylo štěstí, že ani jeden neskončil s tečí v naší brance. My jsme mohli také rozhodnout, Martin Křivka se krásným únikem mezi obránci dostal do jasné šance, ale tváří v tvář brankáři selhal. Za pár chvil rozhodčí zapískal konec zápasu. Zápas to byl pro oko diváka hodně atraktivní, šance střídala šanci, jen trenéři byli asi zralí na odvoz na pohotovost.
Další zápas hrajeme doma proti Nučicím B, začínáme v sobotu od 17 hodin. Hlaste účast/neúčast.H